{"id":211,"date":"2015-05-14T11:53:05","date_gmt":"2015-05-14T15:53:05","guid":{"rendered":"http:\/\/demos.volovar.net\/townpress.wp\/demo\/?page_id=211"},"modified":"2017-02-23T13:53:18","modified_gmt":"2017-02-23T11:53:18","slug":"town-history","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/oudoubice.cz\/index.php\/town-history\/","title":{"rendered":"Obec Doubice"},"content":{"rendered":"

Vznik Doubice je pro historiky bohu\u017eel st\u00e1le spojen s mnoha ot\u00e1zkami a nejasnostmi. Jist\u00e9 je, \u017ee po\u010d\u00e1tky zdej\u0161\u00edho vrcholn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed jsou spojeny se skl\u00e1\u0159skou v\u00fdrobou, typickou pro oblast Lu\u017eick\u00fdch hor. Dokl\u00e1d\u00e1 to objev st\u0159edov\u011bk\u00e9 skl\u00e1rny nedaleko V\u00e1penky, u\u010din\u011bn\u00fd v roce 1995, i n\u00e1lezy skl\u00e1\u0159sk\u00fdch p\u00e1nv\u00ed a skl\u00e1\u0159sk\u00e9 keramiky na louce pod kostelem ze sedmdes\u00e1t\u00fdch let dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed, kter\u00e9 d\u00e1vaj\u00ed tu\u0161it, \u017ee st\u0159edov\u011bk\u00fdch hut\u00ed mohlo pracovat na \u00fazem\u00ed Doubice b\u011bhem doby v\u00edce.<\/p>\n

Existence Doubice jako vesnice je dolo\u017eena p\u00edsemn\u011b a\u017e kolem poloviny 15. stolet\u00ed (dosud nejstar\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e1 p\u00edsemn\u00e1 zpr\u00e1va poch\u00e1z\u00ed z roku 1457).\u00a0V polovin\u011b 16. stolet\u00ed\u00a0tvo\u0159ilo z\u00e1klad vsi, kter\u00e1 se rozkl\u00e1dala pod\u00e9l Doubick\u00e9ho potoka dev\u011bt (deset) usedlost\u00ed s rychtou, ke kter\u00fdm n\u00e1le\u017eel pruh pole, d\u00e1le n\u011bkolik domk\u00e1\u0159sk\u00fdch staven\u00ed, pila a p\u0159edev\u0161\u00edm vrchnostensk\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd dv\u016fr (Meierhof), jeho\u017e pozemky zab\u00edraly v\u011bt\u0161inu plochy dne\u0161n\u00ed Doubice. Tento stav se udr\u017eel v podstat\u011b v nem\u011bnn\u00e9 podob\u011b a\u017e do po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed. V roce 1704 se \u010deskokamenick\u00e1 vrchnost rozhodla pro nerentabilitu definitivn\u011b ukon\u010dit hospoda\u0159en\u00ed na sv\u00e9m poplu\u017en\u00edm dvo\u0159e v Doubici a za\u010dala dominik\u00e1ln\u00ed dvorsk\u00e9 pozemky prod\u00e1vat poddan\u00fdm na stavbu nov\u00fdch domk\u016f. Tak se za\u010d\u00edn\u00e1 postupn\u011b rodit \u010d\u00e1st obce, kter\u00e1 bude na konci 18. stolet\u00ed nazv\u00e1na Novou Doubic\u00ed, aby se odli\u0161ila od star\u00e9 p\u016fvodn\u00ed vsi, tj. Star\u00e9 Doubice.<\/p>\n

\"Doubice\"<\/a><\/p>\n

A\u010d jsou po\u010d\u00e1tky Doubice spojeny se skl\u00e1\u0159stv\u00edm, v pozd\u011bj\u0161\u00ed dob\u011b toto odv\u011btv\u00ed ze vsi zcela vymizelo. Krom\u011b n\u011bkolika starodoubick\u00fdch „zahradn\u00edk\u016f“, kte\u0159\u00ed se na sv\u00fdch usedlostech v\u011bnovali zem\u011bd\u011blstv\u00ed, v\u0161ak i nad\u00e1le byla v\u011bt\u0161ina zdej\u0161\u00edch obyvatel zcela z\u00e1visl\u00e1 na nezem\u011bd\u011blsk\u00e9 v\u00fdrob\u011b. S v\u00fdjimkou \u010dinnost\u00ed spojen\u00fdch s rozs\u00e1hl\u00fdm lesn\u00edm bohatstv\u00edm (d\u0159evorubci, v\u00fdroba \u0161indele) to byla p\u0159edev\u0161\u00edm, jako v cel\u00e9m \u0160luknovsk\u00e9m v\u00fdb\u011b\u017eku, textiln\u00ed v\u00fdroba. A tak v Doubici najdeme p\u0159\u00e1dl\u00e1ky, tkalce, b\u011bli\u010de a tak\u00e9 obchodn\u00edky s textiln\u00edmi produkty. Mezi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed obchodn\u00edky pat\u0159il nap\u0159. rycht\u00e1\u0159 Nov\u00e9 Doubice Josef Lumpe (+ 1848), jeho\u017e n\u00e1hrobn\u00ed deska je osazena do zdi doubick\u00e9ho kostela. Textiln\u00ed v\u00fdroba p\u0159inesla cel\u00e9mu kraji zna\u010dn\u00fd rozkv\u011bt, kter\u00fd v Doubici vyvrcholil kolem poloviny 19. stolet\u00ed, kdy zde \u017eilo v\u00edce jako 1300 st\u00e1l\u00fdch obyvatel. Dokladem tohoto rozkv\u011btu je mimo jin\u00e9 tak\u00e9 v\u00fdstavba doubick\u00e9ho kostela Nanebevzet\u00ed panny Marie (1811 – 1814), kterou z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti financovali obyvatel\u00e9 obce.<\/p>\n

Prvn\u00ed dolo\u017een\u00fd majitel Radslav Vchynsk\u00fd z Vchynic a Tetova, poch\u00e1zel z celkem nev\u00fdznamn\u00e9ho ryt\u00ed\u0159sk\u00e9ho rodu z Lovosicka. Ji\u017e na po\u010d\u00e1tku stolet\u00ed zakoupil \u0159adu panstv\u00ed v kraji, vlastnil v roce 1602 Vl\u010d\u00ed Horu, Sn\u011b\u017enou, Dlouh\u00fd D\u016fl a v roce 1607 panstv\u00ed Rumburk. Byl c\u00edsa\u0159sk\u00fdm radou, hejtmanem litom\u011b\u0159ick\u00e9ho kraje a zast\u00e1val \u0159adu dal\u0161\u00edch v\u00fdznamn\u00fdch funkc\u00ed. Dal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm majitelem se stal Vil\u00e9m Vchynsk\u00fd, kter\u00fd za\u010dal u\u017e\u00edvat sv\u00e9 jm\u00e9no ve zkr\u00e1cen\u00e9 podob\u011b „Kinsk\u00fd“, jak je zn\u00e1me podnes. Vil\u00e9m Kinsk\u00fd byl protestant (jako v\u011bt\u0161ina m\u00edstn\u00edch obyvatel v t\u00e9 dob\u011b) a spolu se sv\u00fdm \u0161vagrem Albrechtem s Vald\u0161tejna byl zavra\u017ed\u011bn v Chebu. Dal\u0161\u00edm vlastn\u00edkem byl katol\u00edk V\u00e1clav Norbert Oktavi\u00e1n Kinsk\u00fd (1642 – 1719), kter\u00fd se stal jedn\u00edm z nejbohat\u0161\u00edch velmo\u017e\u016f sv\u00e9 doby. Podporoval rozvoj m\u00edstn\u00edho kraje, zalo\u017eil nov\u00e9 vesnice, pomohl roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u0159emesel. Z jeho dvou man\u017eelstv\u00ed vze\u0161lo 18 potomk\u016f a v\u0161ichni pozd\u011bj\u0161\u00ed vlastn\u00edci panstv\u00ed poch\u00e1zej\u00ed z tohoto rodu. V roce 1848 bylo panstv\u00ed zru\u0161eno jako ve\u0159ejnopr\u00e1vn\u00ed subjekt a v\u011bt\u0161ina p\u016fdy byla postoupena b\u00fdval\u00fdm poddan\u00fdm. Kinsk\u00fdm z\u016fstala zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st lesn\u00ed p\u016fdy, pily, obytn\u00e9 a v\u00fdrobn\u00ed objekty a podobn\u011b. M\u00e1me na n\u011b dodnes vzpom\u00ednku v podob\u011b n\u00e1zv\u016f vrchol\u016f v Jet\u0159ichovick\u00fdch st\u011bn\u00e1ch (Rudolf\u016fv k\u00e1men, Vilem\u00ednina st\u011bna, Mariina sk\u00e1la) a zaslou\u017eili se o zalo\u017een\u00ed mnoha turistick\u00fdch stezek, p\u0159\u00edst\u0159e\u0161k\u016f na vrcholc\u00edch kopc\u016f apod. Rod Kinsk\u00fdch vlastnil rozs\u00e1hl\u00e9 pozemky v tomto kraji do roku 1945.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Vznik Doubice je pro historiky bohu\u017eel st\u00e1le spojen s mnoha ot\u00e1zkami a nejasnostmi. Jist\u00e9 je, \u017ee po\u010d\u00e1tky zdej\u0161\u00edho vrcholn\u011b st\u0159edov\u011bk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed jsou spojeny se skl\u00e1\u0159skou v\u00fdrobou, typickou pro oblast Lu\u017eick\u00fdch hor. Dokl\u00e1d\u00e1 to objev st\u0159edov\u011bk\u00e9 skl\u00e1rny nedaleko V\u00e1penky, u\u010din\u011bn\u00fd v roce 1995, i n\u00e1lezy skl\u00e1\u0159sk\u00fdch p\u00e1nv\u00ed a skl\u00e1\u0159sk\u00e9 keramiky na louce pod kostelem ze sedmdes\u00e1t\u00fdch […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"_mi_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/oudoubice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/211"}],"collection":[{"href":"https:\/\/oudoubice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/oudoubice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/oudoubice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/oudoubice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=211"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/oudoubice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/211\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1388,"href":"https:\/\/oudoubice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/211\/revisions\/1388"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/oudoubice.cz\/index.php\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=211"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}